Tipy, návody a terapie

Aromatické koupele patří mezi nejstarší metody léčení. Počátky můžeme nalézt ve starém Babylonu, Sýrii, Persii, Egyptě, Indii a Tibetu.Ve svém důsledku tyto koupele působí komplexně na zdraví člověka. Zahrnují aromaterapii kombinovanou s reflexní terapií. Aromaterapie je způsob, jakým můžeme příznivě ovlivnit organismus přes čichové receptory, které při rozdílných vůních aktivují postupně všechny části mozku. Přes centrální nervovou soustavu se jejich účinek přenáší do různých systémů a orgánů. Doktor Bach dokázal, že za pomoci vůní můžeme působit na nervový systém a tak měnit stav psychiky. Reflexní terapie je druhý způsob, kterým aromatické koupele působí na organismus. Aromatické koupele aktivují kožní zóny a biologicky aktivní body na povrchu kůže. Pomocí těchto bodů dochází k ovlivnění systémů a orgánů v lidském těle. Každý orgán má svoji projekci (bod) na povrchu kůže. Pokud orgán není v pořádku, je bod na kůži velmi citlivý a při tlaku bolí. Často mívá i vyšší teplotu, než body okolní. Tyto zóny se nazývají podle objevitelů Lacharijeva a Gedy. V Tibetu a Číně má tisíciletou tradici léčení různých onemocnění pomocí biologicky aktivních bodů, kterých se na lidském těle nachází více než tisíc. Jsou propojeny s různými orgány a systémy v celém organismu. Na biologicky aktivní body můžeme působit pomocí jehliček (akupunkturou), akupresurou nebo moxováním (zahříváním). Také je velmi účinné aktivovat tyto body pomocí olejů nebo aromatických koupelí. Při použití koupelí dochází k nastolení harmonie organismu za pomoci čichových receptorů a biologicky aktivních bodů.  Bohužel oficiální medicína používá pouze minerální nebo solné koupele. Některé firmy, které vyrábějí parfémy, začaly přidávat do solných koupelí aromatické koncentráty, které jsou více či méně sestaveny na bázi chemické, čili synteticky vyrobené. Mají hezčí sytou barvu, příjemnou pronikavou vůni a škodlivě působí na organismus. Informace zdraví v sobě nesou pouze přírodní vůně bez rozpouštěde...

Regenerace páteře a kloubů jak se zbavit lumbaga, radikulitidy, osteoporozy           V názvu tohoto článku jsou použity nejvíce rozšířené názvy onemocnění, které, neléčí - li se, postupně se prohlubuje a v konečné fázy je oficiální - moderní západní medicína označuje jako osteoporozu páteřních plotének. Každý z nás bez rozmýšlení ví - může říci - co je to za nemoc. Mnoho z nás se nad tím už nezamýšlí. Zvykli jsme si běžně slýchat tuto diagnozu od lékařů a přestali jsme se divit oficiálním statistikám, které toto onemocnění do nedávna nazývali onemocněním století. Podle celosvětové statistické organizace zdraví už v roce 1998 trpělo klinickými příznaky osteoporozy páteře 40 - 80% dospělé populace v čase největší aktivity, počínaje asi 25 rokem života.         V různých časových úsecích vývoje tohoto onemocnění má i různé názvy: nejprve lumbago - prudké, náhlé bolesti v křížové, bederní, hrudní a krční části páteře; radikulitida - zánět míšního nervového kořene; ischias - zánět nervu tam, kde vystupuje ven z míchy; později osteoporoza. Ale ani jeden z těchto názvů neodráží skutečný obrázek onemocnění a jeho příčiny. Jediným spojujícím elementem se jeví bolest - bolest v oblasti zad, ústřel nejčastěji v bederní a krční, někdy i hrudní části, nebo až nepohyblivost v dané oblasti.         Název se mění, ale charakter onemocnění zůstává. Všechny nabrané zkušenosti a výsledky získané při léčení, nebo sledování syndromů nemocí páteře, dovolily Borisovi Tichanovskému jiný pohled na tyto problémy s páteří. Když vyjdeme ze současného chápání příčin a charakteru onemocnění, byl by jeho optimální název: svalová blokáda meziobratlových plotének.         Tedy hlavními viníky zmíněného bolestivého syndromu v oblasti páteře jsou malé boční a střední svaly mezi jednotlivými, na sebe nasedajícími obratli, upínající se na obratlové trn...

Zázračný len - zdraví   Jeden z nejdůležitějších a dalekosáhlých medicínských objevů dvacátého století udělala v roce 1951 německá biochemička Dr. Johanna Budwig, patřící mezi přední evropské autority v oblasti tuků a výživy. Tato drobná vitální žena byla sedmkrát nominována na Nobelovu cenu, kterou ovšem v rámci „vyšších nezadatelných zájmů“ farmaceutického lobby nikdy nedostala. Využívala svou metodu k úspěšné léčbě pacientů s mezními případy rakoviny a lidí postižených vážnými srdečními chorobami, artritidou a dalšími onemocněními, poté, když je konvenční lékařská věda označila za beznadějné případy. Použité metody přitom jsou tak jednoduché, že je může s dobrými výsledky použít kterákoliv žena v domácnosti, bez jakéhokoli odborného zaškolení. Ve skutečnosti se lidé s vážnými chorobami k úžasu konvenčních lékařů vyléčí sami. Nicméně, navzdory zdánlivé prostotě zmíněných objevů, Dr. Budwig odhalila nejen hluboké souvislosti přispívající k harmonické činnosti lidského těla, ale i úzký vztah člověka k samotnému kosmu.Celý svůj život sloužila lidem a konzultace poskytovala do velmi vysokého věku. Zemřela v r. 2003 ve věku 99 let.   Dr. Budwig pečlivě studovala vzorky krve svých pacientů a hledala nějakou souvztažnost mezi její kvalitou u nemocných a zdravých lidí. Po prostudování tisíců krevních vzorků objevila rozdíl spočívající v tom, že zdraví lidé mají v krvi vyšší obsah tuků řady Omega – 3, než nemocní. Omega – 3 patří mezi základní mastné kyseliny, EFA, nezbytné pro správnou činnost organizmu. Začala tedy hledat nejlepší způsob, jak získat tuky Omega – 3, které by se vhodně rozpouštěly v lidském organizmu. Nakonec po mnoha experimentech zjistila, že nejbohatším zdrojem tuků typu Omega – 3 jsou droboučká semínka lnu. Avšak jako dostatečně neporušený, aby skutečně prospíval lidskému zdraví, se ukázal jen lněný olej chráněný před teplem a oxidací, vyvolanou kyslíkem a světlem. Nesprávně získávané a skladované oleje rychle zažluknou, a pak našemu zd...

Opar - věčný nepřítel Jak to, že někdo ho za život má jen párkrát a někoho provází téměř stále? Lze se ho zbavit jednou provždy?   Bolavé puchýřky kolem úst zná   bohužel asi většina z nás.   Pásový opar také již není neznámý pojem.   Co je způsobuje a je možné s nimi zatočit napořád?     Dozvíte se i JAK NA TO     Prosté opary, jak se říká puchýřkům naplněným čirou tekutinou, se nejčastěji objevují a rtech nebo v jejich těsné blízkosti. Vznikají poté, co se do našeho těla dostane virus zvaný herpes simplex přenášený vzduchem a přímým kontaktem s nakaženou osobou. Virus postihuje převážně kůži a sliznice a je zákeřný zvláště tím, že po prvotní nákaze zůstává v těle a dál čeká na svoji příležitost. Tou může být ledasco, ale mezi nejčastější spouštěcí mechanismy patří například oslabená imunita anebo stres.                                   PROČ PRÁVĚ JÁ?   Ačkoli podle lékařských statisktik na opary opakovaně trpí každý 6 Čech, možná vás při prvotním typickém svědění rtu napadne otázka: Proč zase já? Někteří lidé se totiž s oparem setkávají opakovaně. Jakmile se virus herpes simplex dostane do našeho těla, může nakažení proběhnout skoro bezpříznakově, nebo se projeví naopak velmi silně s postižením sliznic dutiny ústní. Většina lidí potom navíc sama zůstává nosičem infekce. Ideální by proto bylo mít možnost zbavit se viru jednou provždy. „To ovšem bohužel možné není. (jedno „ALE“ na konci) Vlastnosti viru herpes simplex jsou takové, že to imunita nezvládne. V nejlepším případě ho může držet pod pokličkou, optimálně celý život,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Vladimír Kraus. To, jestli ho pod pokličkou skutečně udržíte, potom záleží na různých tzv. provokačních faktorech: „Výsev oparů může vyvolat únava, mezi časté spouštěče patří například stres, menstruace, hladovění, oslnění, pobyt ve vysoké n...

Tipy a rady k používání trenažéru Borise Tichanovského "Ježek" Jsou to důležité poznámky, které vyplynuly ze zkušeností našich vlastních, i Epamových zákazníků/klientů/kurzistů a NEJSOU na přiloženém instruktážním DVD. A) Co je cílem? => POVOLIT - ROZVOLNIT spastické napětí drobných svalíků kolem páteře, jak ze zadní strany, tak i z vnitřní/přední strany páteře obrácené dovnitř dutiny hrudní a břišní (tzv. "ohýbače" - flexory, které se upínají ke středové části a k postranním výčnělkům obratlů). B) Poté (brzy) je potřeba začít budovat a posilovat velké zádové a pažní svalstvo a harmonicky = vyváženě trénovat svaly "natahovače" - extenzory, které se pravidelným, nejlépe denním, cvičením tzv. "Zázračné rozcvičky" Borise Tichanovského posílí natolik, že dokáží udržovat vzpřímený postoj = tedy správné držení těla! Jak tedy postupovat? 1) Začínající uživatelé si mohou na Ježka položit ručník, tenčí deku, nebo si oléknout silnější mikinu. A teď je třeba si pomyslně rozdělit svou páteř na NEJMÉNĚ 3, lépe 4 části (Boris dělí páteř na KRČNÍ p., HORNÍ a DOLNÍ hrudní p. a BEDERNÍ p.), které při postupném pokládání se, každou zvlášť prodýcháme! Uděláme tedy 3, lépe 4 nádechy a výdechy při jednom položení! Využíváme přitom tzv. jógu dechu - pranajámu => zkušenosti dokládají, že s výdechem se uvolňuje svalové napětí. 2) Co dělat, aby se mohla zaklonit naše hlava -> položit i krční partie? Před tím, než se začneme pokládat si vyzkoušíme sami před zrcadlem: ve stoji vzpažíme ruce - a) s vytaženýma rukama = zvednutými rameny a zkusíme se zaklonit, potom b) se "zasunutými" = kleslými rameny a znovu se zkusíme zaklonit. Uvidíte, že teď to půjde o mnoho snadněji a to je ta správná pozice ramen! Je potřeba si ramena v této pozici HLÍDAT! 3) Při nutnosti propracovat = uvolnit spastickou krční páteř samostatně, otočíme Ježka o 90° (napříč) a krční páteř opřeme o bližší "list" trenažéru. Začneme uvolňovat u hranice vlasů, kde se upínají hlavní zádové svaly (formující naši p...

 Měď jako silný protizánětlivý prostředek používal i veliký Hipokrates, který je nazýván otcem dnešní medicíny. Též ji pro léčebné účely používali již ve starém Řecku. O léčivých účincích mědi věděli také v Tibetu a Číně. Ruští léčitelé už velmi dávno používali měď na zhmožděniny, na rány, při bolestech hlavy, zad, cév, na záněty prsů, na hemoroidy, na záněty nosních dutin, při gynekologických onemocněních a při zápalu plic. Naše praxe nás přesvědčila o vysoké efektivnosti měděných obkladů, zejména při mastitidách (akutních při kojení, i u nekojících žen), u hemoroidů, při zánětech kloubů a dalších onemocněních. Na obklady je nejúčinnější měď červená, měď vakuová, ale lze použít i všechny další druhy mědi. Měděné slitiny jsou méně efektivní. Je možno používat měděné destičky rozmanité síly (tloušťky) a taktéž i měděnou folii. Léčení pomocí mědi podle Borise Tichanovského Ukazatele pro léčení pomocí mědi jsou vcelku stejné jako při léčení jílem. Před aplikací se měděné destičky musí očistit - > třením suchou solí až do lesku, aby se odstranilo okysličení a hned se přikládají na postižené místo. Měděné destičky se mohou upevnit leukoplastí nebo pružným obinadlem/prubanem. Obvykle doporučujeme měděné destičky přikládat na celou noc. Aplikujte destičku 10 - 15 x, potom udělejte 7 dní přestávku. Pokud je to potřeba proceduru opakujte. Kúra pomocí měděnými destičkami trvá 2 - 3 týdny. Kúže se po aplikaci zbarví do modré, černé nebo zelené barvy. Není nutné ji speciálně umývat - > zabarvení se ztratí samo za několik dní. Na léčení hemoroidů používejte dutou, měděnou trubičku s obroušenými a ohlazenými okraji, přibližně 7 cm dlouhou. Zasuňte ji do konečníku tak, aby se dala snadno vyjmout. Pečlivě očistěte vymytím a výše uvedeným způsobem pomocí soli.   Pro léčbu mědí si u nás můžete zakoupit celý komplet měděných destiček....

Léčení jílem  Tibetské jílové masky Tibetské jílové obklady   Zelený francouzský jíl EPAM na vnitřní užívání v sypké a tobolkové podobě.  Už v dávných dobách jíl používali dávní léčitelé. Obklady z jílu léčili onemocnění kloubů, radikulární syndrom (výhřez meziobratlových plotének) i hnisající rány, které se po jílových obkladech rychle hojily. My jsme ve své praxi úspěšně používáme jíl k léčení zánětů kloubů, radikulárního syndromu, svalových zánětů, apendicitidě a při gynekologických onemocněních. Léčení jílem lze doporučit při všech zánětlivých procesech. Při apendicitidě a jiných prudce zánětlivých procesech je potřeba obklady měnit často. Každé 1–2 hodiny, až se zánětlivý proces, doprovázený horkostí, zastaví. Jílový obklad na klouby a páteř působí příjemně chladivě. Ponechte obklad na těle tak dlouho, až vysycháním začne poněkud pálit, což trvá přibližně 1 hodinu. Při chronických onemocněních se jílové obklady přikládají 1–2x za den nebo na celou noc. Kúru z jílových obkladů je možno střídat s kúrou léčby mědí, za pomoci měděných destiček. Léčebná kúra s jílovými obklady trvá do 2 měsíců, poté byste měli udělat 1 měsíc přestávku.   Při disfunkčních projevech žaludku a střev aplikovali vnitřní užívání jílu. Pro vnitřní užití máme speciální jíl. Pro tuto aplikaci se jedná o EPAM Zelený francouzský jíl. Léčivé vlastnosti jílu jsou známy už od pradávna. Jílem léčili také Sumerové, v dávném Egyptě, v Babylonii, Asii a Indii. Jíl používali jak vnitřně, tak i na jílové koupele a  obklady. Historie léčení jílem sahá několik tisíciletí zpátky. Využívání jílovité hlíny k léčení akutního zánětu slepého střeva (akutní apendicitida) je dodnes velmi rozšířeno v Číně. V evropských zemích apendix operativně odstraňují, zatímco v Číně se díky hliněným obkladům obejdou bez operace. Při prvních příznacích apendicitidy přikládají Číňané hliněné obklady na břicho do oblasti apendixu. Hlínu mění každé dvě až tři hodiny po dobu dvou až tří dnů. ...

Velmi účinné potírání na plísně   smíchejte tyto výrobky EPAM:   20 ml     silice Tee Tree 7 ml       tinktury Pelyněk 14 ml     tinktury Propolis   Před každým použitím protřepejte. Plísně potírejte 3x – 4x denně....

Přínášíme Vám zásádní otázky a odpovědi, které se vážou k výrobě, historii, ale i užívání samotných EPAMů. Odpovídá Ing. Boris Tichanovský, chiropraktik, učitel Thajských masáží a terapie, léčitel, mistr Reiki a Taj czy cjuaň, ovládající celou řadu dalších metod a technik napomáhajících uzdravení.    Co EPAM obsahuje? "Základ Epamů tvoří propolis a 10-20 léčivých rostlin. Ty jsou zpracované v syrovém stavu. Některé Epamy obsahují mumio, žen-šen, eleuterokok, jinan, echinaceu."     Tedy něco jako gemotterapie? "Ano přesně tak, ale s tím rozdílem, že gemotterapie je pojem známý 50 let, ale léčba pupeny je stará jako lidstvo samo. Již ve starých tibetských medicínských textech je informace, jak postupovat, aby se z léčivých rostlin zužitkovalo to nejúčinnější. A jsou to právě pupeny a mladé výhonky léčivých rostlin, které tvoří páteř všech Epamů. Vyzkoušejte naše tinktury, ze kterých vyrábíme EPAMY a prodáváme je jako jednosložkové tibetské aromatické tinktury. Již na první pohled a chuť zjistíte markantní rozdíl v porovnání s jinými tinkturami běžně k dostání na našem trhu../smích/ Každá naše tinktura má svou nezaměnitelnou chuť, vůni, barvu a sílu. Je v nich ukryt život pramenící z přírody. Každá bylina, kterou používáme do našich preparátů EPAM je zpracovaná v nejúčinnějším stavu. Tedy syrová a sklizená v pravý okamžik."     V pravý okamžik? "Každá bylina má svoji dobu sklizně. V současné době vyrábíme více jak 350 druhů výrobků. Kromě již zmíněného EPAMU, také jednosložkové tinktury z pupenů, masážní oleje, balzámy na bolavá záda, unikátní soli do koupele, jílové obklady na zánětlivá místa, medové elixíry. Všechny byliny obsažené v našich výrobcích jsou sbírané v pravý čas a zpracované v syrovém stavu. Kořen kozlíku, lékořice, proskurníku, echinacei na podzim. Pupeny z borovice, smrku, jedle, hlohu, gingo biloby sbíráme zase brzy na jaře. Dokonce ženšenový kořen, který je součástí Epamu 20, 21 ,23 si necháváme dovážet ...

          Citace z knihy "Mumio"           Mumio je tuhá hmota tmavohnědé až černé barvy, se třpytícím se povrchem. Je složeno z mnoha organických látek, různých mikroprvků a mikroelementů. Podle místa výskytu obsahuje okolo 28 prvků Mendělejevovy soustavy, 30 mikroprvků, 14 oxidů kovů, aminokyseliny, řadu vitamínů, včelí vosk a jed, éterické oleje, oxid křemičitý a fosforečný, různé organické látky a kyseliny.Vyjádřeno procenty obsahuje mumio kolem 15% vody, 18% nerostných látek, 14% bílkovinné povahy, 4% tuků, 4% steroidů. Zbytek tak připadá na bezdusíkaté organické látky. Jmenovitě obsahuje draslík, hořčík, fosfor, sodík, vápník, zlato, železo, kobalt, molybden, mangan, cín, měď, křemík, kadmium, hliník, nikl, titan, olovo, rtuť vanad, bizmut, a zinek jako mikroelementy. Někteří autoři uvádějí více než 230 zjištěných komponent mumia.           Mumio je plastické, taje při 80 °C, při rafinaci připomíná svými vlastnostmi asfalt. Má charakteristickou aromatickou vůni a hořkou chuť. Jeho složení je nestálé neboť při svém vznikku přibírá všechny dostupné prvky podle místa výskytu. Pak podle převládajících prvků hovoříme o mumiu zlatém, černém, měděném, a podobně. Celkem je známo více než 18 druhů mumia, a to v rozdělení podle místa nálezu nebo převládajících obsažených prvků či výrazné barvy. Předpokládaná nezbytná doba potřebná k vytvoření mumia se pohybuje v rozmezí od sta do jednoho tisíce let. Mumio je vlastně kondenzátorem určitého druhu energie, s pulzní působností a neustále se obměňující biologickou aktivitou. Z těchto důvodů je nelze zařadit do oblasti alopatických léčiv, neboť svým nestabilním složením odporuje farmaceutickým předpisům mnoha států.  Autorem textu je pan E.V. Havelka (Astrál - astrologická apatyka)  ...