Popis
O zubním prášku Borise Tichanovského
(podle ajurvédské receptury)
V indické prastaré medicíně - Ajurvédě, jejíž počátky se datují do období až 3000 let pr. n. l., se dochovaly písemné prameny hovořící o ústní hygieně a rovněž o způsobech výroby zubních prášků. V indických svatých védách se zdůrazňuje nezbytnost péče o zuby a dásně. Velký učitel Budha zavedl zubní hygienu jako součást náboženských praktik. Zuby si čistili i Asyřané, Sumeřané a ve starém Egyptě. Dochoval se papyrus EBERSA, na němž jsou popsány návody na zubní hygienu. tento papyrus pochází z doby 1500 př. n. l.
V čínské a tibetské medicíně se také kladl velký důraz na zdraví zubů a celé ústní dutiny.
Ve východních medicínách existovala řada receptů na výrobu zubních prášků, případně zubních past (ty se ale používaly v daleko menší míře). Hlavními komponenty byly suchý rozmělněný jíl a sůl. Dalšími součástmi byly různé rostlinné přísady a třeba i dřevěné uhlí.
Tyto recepty byly uchovávány ve velké tajnosti.
Pohlédneme - li do starého Řecka a Říma, kde panoval velký kult zdravého těla. Velký důraz byl kladen na krásu a zdraví zubů. Používala se zubní čistítka a kartáčky, které byly někdy vyráběny i ze zlata. Zubní prášky se vyráběly z rozdrcených kostí, kamení, mušlí i ze suchého chleba. Někdy tuto směs pražili na ohni a potom přimíchávali rostlinné komponenty a také sůl. Přesto tyto prášky byly horší kvality (byly poměrně hrubé, a poškrábaly zuby i dásně) než ty, které se dovážely z Tibetu. Velcí myslitelé se snažili přijít na záhadu těch jemných prášků z východu. Už velký Hipokrates svých několik traktátů věnoval popisu významu zdravých zubů a byl jen krůček od vyluštění tohoto tajemství. Získal východní recept, ale došlo k nesprávnému překladu slova "jíl", které bylo přeloženo jako zemina, hlína. Z hlíny se dobr zubní prášek udělat nedal.
Pravý recept také prozradila královna Kleopatra Antoniovi, ale do Říma se nedostal. I ve středověké Evropě si aristokraté čistili zuby. Zubní prášky byly dovázeny buď z východu, nebo se zvyšovala snaha o vlastní výrobu. Při překladu traktátu ABU ALI IBN SINY (v Evropě známější jako Avicena) bylo slovo "glina" přeloženo jako "hlína" a jako "jíl". A opět udělali tu samou chybu. Neúspěch výroby kvalitního prášku byl toho výsledkem.
V 17. století se v Evropě začal používat zubní prášek jehož základem byla křída. Ve 2 polovině 19. století byla na křídovém základě vyrobena zubní pasta, která během poloviny 20. století začala vytlačovat zubní prášky. Svymi fyzikálními vlastnostmi se křída nejvíce blíží rozmělněnému jílu, ale na rozdíl od křídy jíl obsahuje řadu mikroelementů nutných pro správnou výživu dásní a zubů. Jenže používat jíl k tomuto účelu se v Evropě stále nenaučili a tajemství výroby zubních prášků z východu bylo vlastně zachováno. V poslední době několik francouzských firem specializujících se na výrobu kosmetiky a léčiv ze zeleného jílu, začalo v nevelkém rozsahu vyrábět i zubní prášky a pasty z tohoto motariálu. Podle ajurvédské a tibetské receptury se k těmto účelům používal bílý, červený, modrý, šedý, i zelený jíl. V Evropě jsou ale povoleny pro vnitřní užívání pouze zelené francouzské a italské jíly. Proto jsme zvolili k výrobě našeho zubního prášku právě zelený jíl. Řadou testů s dobrovolníky byla prokázána VYSOKÁ EFEKTIVNOST čištění našimi zubními prášky a blahodárné působení na dásně.
Zubní prášek čistí zuby od zubního plaku lépe než pasty. Zubní plak je jednou z hlavních příčin kazů. Když si čitíme zuby práškem, tak ve srovnání s čištěním pastou, se tvoří mnohem méně zubního plaku i kamene. Nyní si i vy můžete ověřit moudrost starého Východu a ověřit si naše poznatky na svých zubech.
Vědecké výzkumy a jejich popularizace vytvořily mýtus o potřebě přítomnosti poměrně velkého množství fluoru v zubní pastě. Ukázalo se však, že mnohé fluoridové sloučeniny jsou jedovaté a často tedy více škodí, než prospívají. V současné době naopak někteří výrobci zdůrazňují nepřítomnost fluoru v jejich zubních pastách. Poslední pověstnou "kapkou v poháru" byla informace, že některé firmy začaly vyrábět antibakteriální pasty (pasty s antibiotiky!)Již je celkem známa skutečnost, že si bakterie na dlouhodobou přítomnost antibiotik zvyknou a začnou být rezistentní. Pak antibiotika podobné řady jsou pro člověka zcela NEÚČINNÁ.
To mě přimělo začít vyrábět vlastní zubní prášek.
Boris Tichanovský
E-book ke stažení obdržíte po objednání v e-shopu a po zaplacení objednávky.
Máte 30denní garanci vrácení peněz, tedy u nás nakupujete bez rizika.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.